Jaké luštěniny jsou vhodné pro naklíčení


Naklíčování obilovin a luštěnin se věnovali již naši předkové a měli k tomu své důvody. Pochopitelně, že především zdravotní. Klíčky rostlin totiž obsahují natolik cenné látky pro výživu člověka, že se vyplatí alespoň se o nich něco dozvědět.
vysypaná cizrna.jpg

Cizrna

Naprosto ideální luštěnina, kterou dokonce mnoho lidí vůbec nezná, natož aby ji kdy ochutnali. Chuťově může připomínat oříšky, vzhledově ji přirovnáte k malým lískovým oříškům, ovšem ve skutečnosti se jedná o tzv. římský hrách. K naklíčení vyžaduje dobu od 4 do 5 dnů a vyrostlé klíčky vydrží relativně dlouho v chladničce. Cizrna je i po naklíčení poměrně tvrdá, většinou se doporučuje konzumovat ji až poté, co vyzkoušíte jemnější typy luštěnin ke klíčení – červenou čočku a fazole mungo.
fazolové klíčky.jpg

Fazole Mungo a Adzuki

Z prodejen zdravé výživy a ze supermarketů nejznámější typ naklíčených živých potravin. Jsou velice chutné a fazolím adzuki ke klíčení stačí pouhé 3 dny. Delší doba klíčícího procesu nám lidem ovšem příliš nesvědčí, klíčky jsou také hořké a nejsou příliš zdraví prospěšné. Rostlina se již v této fázi chystá k rychlému vzrůstu a mění se její biologické složení.

Čočka

Nejlépe červená, ale pozor – neloupaná. Loupaná vám nevyklíčí (stejně jako půlený hrách). Někteří lidé popisují, že jim chutí připomíná šťavnatou trávu, každopádně se jedná o komplex výživných látek a trávicích enzymů, ale především o živou rostlinu. Červené čočce stačí 4 dny k naklíčení, zelená a hnědá čočka klíčí o dva dny déle.
mungo v misce.jpg

Jiné fazole

Kromě zmiňovaných fazolek Mungo a Adzuki v žádném případě nekonzumujte naklíčené jiné fazole, tedy ani bílé, černé, červené, strakaté. Všechny jsou totiž za syrova částečně jedovaté a nebezpečné látky se eliminují pouze varem. Teoreticky je možné nechat fazole naklíčit a povařit je, v tomto případě vám neublíží, ovšem samotná procedura klíčení postrádá smysl, jelikož již nejde o živou rostlinu. Obecně totiž vaření klíčků zničí veškeré enzymy a to je právě ten zásadní rozdíl, jaký známe např. u čerstvého ovoce a zeleniny.