Když se řekne „stěhování těžkých břemen“, možná vás napadnou předměty, jako je trezor, klavírní křídlo nebo soustruh. K těžkým břemenům však můžeme zařadit i docela běžné předměty v domácnosti. Když jsem bydlel v okresním městě na severu Moravy a stěhoval jsem se do pronajatého bytu v centru města, byl jsem moc vděčný profesionálním stěhovákům, kteří si poradili s tím, co bych sám nezvládl. Neměl jsem na to ani potřebnou fyzickou zdatnost, ani žádné pomocníky, pouze křehkou přítelkyni malého vzrůstu, která nebyla schopna přenášet nic těžkého.

Svépomocí jsem přestěhoval pouze rozebíratelný nábytek a zabalené drobnosti do kartonových krabic a pak přišla na řadu chladnička, automatická pračka a rozkládací pohovka. V té době jsme neměli žádný koberec, ale kdybychom měli, i ten by stěhováci přestěhovali. Hmotnost svinutých koberců může někdy přesáhnout i půl metráku a koberce se navíc musí stěhovat bez zalamování, aby se jim nevytrhala vlákna, a při stěhování v Praze do vyšších pater bez výtahu se koberce musí zvedat do výšky a přenášet ve svislé poloze.

Za velmi tvrdý oříšek jsem považovat rozkládací pohovku, která se nedala rozebrat, a byla navíc velmi těžká a bylo obtížné ji pevně uchopit, neboť měla zaoblené rohy potažené kluzkou textilií. Stěhováci si však hravě poradili, se zájmem jsem sledoval, s jakou lehkostí nejprve seběhli šest pater odshora dolů a pak vyběhli pět pater bez výtahu nahoru. Nebýt profesionálních stěhováků, nevím, co bych si počal a jak bych vzniklou situaci řešil. Tímto chci jen naznačit, že i stěhováky můžeme zařadit mezi důležité profese, které jsou ve společnosti naprosto nezbytné. Já osobně se před zručností a fyzickou schopností profesionálních stěhováků hluboce skláním a jsem rád, že si tuto službu mohu vybrat nejen já, ale i řada dalších zájemců, kteří by stěhování sami nezvládli.