Pergola, starost a radost

V létě je v ní pěkné posezení, dává stín a podle toho co na ní a kolem ní roste dává i vůni. Větřík by měl jen lehce profoukávat a taková věcička je dobrá i na náš vnitřní klid. A tak se také snažíte zapomenout, co jste prožil, než se postavila.

wisteria na zahradě

Nejprve toho běhání po úřadech. Ovšem, pokud vaše stavba nepřesáhne zastavěnou plochu dvacet pět metrů a pět metrů na výšku, mohl jste si to odpustit. Není třeba žádného povolení a ani „zrychleného řízení v podobě ohlášení stavby“, abych tedy citoval zcela přesně. Zda ovšem vaše pergola splňuje podmínku řízení výše citovaného, musel jste prostudovat další paragrafy, které zde nemohu vypisovat pro nedostatek místa. Je to celý soubor vyhlášek, nařízení a dalších a dalších, s odpuštěním, blbin, že jste se na to stejně nakonec vybodl. Jen jste si pohlídal vzdálenost dvou metrů od sousedova plotu a začal stavět. Tedy, chtěl jste začít.
stín pergoly

V té době jste zjistil, že by to měl posoudit statik. Aby vám to „neřochlo na palici“. Ale jak to má posoudit, když ještě nemáte dovezené dřevo? A kde ho vzít?

Nakonec jste objednal pergolu jako polotovar a byl klid. Soused, ne ten osel zleva, ale ten hodný zprava, vám také pomohl a nyní si to již jen užíváte.

Nakonec zjistíte, že pergola je k ničemu, když nemůžete být venku když tak krásně prší, protože vám teče za krk, a měl jste, hergot, opravdu raději postavit ten altán. Jooooj tam by se za deště poklimbávalo. Ale co, máme, co máme, to už nám nikdo nevezme. Tedy mimo povodně například, nebo požáru. A tak jste spokojen, až do chvíle, kdy jste si kapku přihnul, o pergolu se opřel a ta vám fakt na tu palici spadla.

Nuže, milí čtenáři, pokud jste četli pozorně, jistě si vyvodíte, co vše vás při stavbě pergoly čeká. Ale klid, já jsem to jen schválně zveličil, až na ty úřady a povolení s paragrafy. Tak hurá do stavby.

Ohodnoťte příspěvek